Kořeny biosyntézy

Vznik somatické psychologie je (v euro-americké kultuře) spojen se jménem Wilhelma Reicha, který formuloval koncept charakterových pancířů – svalových blokád bránících vnitřnímu proudění. Je zajímavé a pro současnou psychoterapii poučné, že jím objevené zóny napětí odpovídají pozici energetických center ve východním pojetí. Pracoval s dechem a stresovými pozicemi, čímž dosahoval uvolnění nahromaděného napětí. Cílem, stejně jako dnes, byla pulsace – přirozený vnitřní pohyb uvolněného organismu.

Na základě jeho práce se zrodily další přístupy – především bioenergetika Alexandra Lowena a Johna Pierrakose. Ty rozvíjely práci s volními pohyby, různými pozicemi a cvičeními, jejichž cílem bylo uvolnění nahromaděné energie. Problémem ale zůstává, že uvolněním energie neřešíme problém, který zablokování způsobil. Úleva je proto pouze dočasná, příčina vzniku blokády není řešena. Tyto nedostatky, stejně jako obohacení znalostmi z východu vedly ke vzniku nového integrativního směru – biosyntézy.

Na vznik biosyntézy měly podstatný vliv také objevy Francise Motta a Franka Lakea v oblasti prenatálních a perinatálních procesů. Podstatný je také vliv Stanleye Kelemana, jeho výzkumu interakce těla a emocí, což je shrnuto v knize „Anatomie emocí“.

David Boadella je jedním z průkopníků a hlavních představitelů práce s tělem v psychoterapii. Jeho styl vychází z učení Wilhelma Reicha, se kterým se osobně znal. Svou praxi v 60. letech začal Reichovou vegetoterapií, v Evropě byl jedním z pionýrů této metody. Patří k průkopníkům práce s tělem, jakési první generaci, která hledala a experimentovala, objevovala zákonitosti vztahu mezi tělem a psychikou. Byl prvním, který pozval do Evropy Alexandra Lowena. Vůči Reichovi se začal postupně vymezovat a také Lowenova práce, založená zejména na vědomém cvičení s cílem emočního vybití a odblokování, mu postupně přestávala vyhovovat.

Od začátku si uvědomoval meze práce postavené pouze na emočním odblokování a vybití. Stále více zdůrazňoval nutnost integrace prožitkového, pohybového a vědomého. Také mu nevyhovovala jakási unifikovanost, nedostatek respektu k individuálním odlišnostem. Vyvinul proto vlastní směr, biosyntézu, jejímž hlavními principy jsou procesuální přístup a integrace emocí, vědomí a tělesných projevů. V práci vychází z vnitřních signálů a pohybových projevů, které za pomoci různých technik rozvíjí. Spíše než na patologii se orientuje na vnitřní zdroje.

Jak terapie probíhá

V psychoterapeutické práci se vedle verbální analýzy užívá také práce s pohybem, dotekem, dechem, imaginací. Vedle uvolnění bloků je důraz kladen na opětovné sladění základních životních procesů. Cílem je dosažení emočního vycentrování, optimalizace svalového napětí a koordinace, dosažení vyváženosti jak v těle, tak v širším životě.

Současná somatická psychoterapie je více procesuální tzn., že vychází z bezprostředního dění v těle a psychice, navazuje na ně a rozvíjí ho. Klient má neustálou kontrolu nad děním, rozhodujícím jsou jeho vjemy a prožitky. Vědomé a podvědomé je tak více v rovnováze, vychází se z individuálních dispozic, využívá se vnitřních zdrojů.

Pro orientaci a utváření strategie v průběhu terapeutické konzultace je využíván koncept životních segmentů.

Osobnost člověka je formována interakcí a sjednocením sedmi základních segmentů života. Každý ze segmentů se zaměřuje na jinou oblast životní zkušenosti a odlišně se také projevuje. Každá z životních oblastí se může ve struktuře osobnosti projevovat dvěma základními způsoby: jako uzavřený nebo jako otevřený systém. Uzavřenost způsobuje problémy ve struktuře osobnosti, fyzickou inhibici (svalové spasmy, vegetativní problémy, narušení pulsace a vitality), mentálním omezením. Otevřený systém naopak zrcadlí psychický kontakt (se sebou i druhými), vitalitu, srdečnost a bohatou emocionalitu.

V následujícím diagramu jsou životní segmenty uvedeny schematicky. Z nich vychází sedmero způsobů terapeutické práce a navazující široké spektrum používaných metod.

Základním cílem terapeutické práce je, co nejvíce se přiblížit jádru a s ním spojeným kvalitám. Zde leží zdroj vnitřní síly a nasycení. Zde je počátek fyzického, duševního i duchovního uzdravení.